Původně byl na místě pálenice chlév pro dobytek. Pískovcové stěny s částečně opadanou omítkou, masivní kameninové žlaby, napáječky, které by šly ještě určitě zprovoznit, olověné trubky na přívod vody, mohutná železná oka pro přivázání krav, precizně provedená cihlová podlaha ze dvou vrstev na sebe poskládaných cihel. A nepořádek, špína, prach a pavučiny.

Při uklízení chléva jsme v jedné rozpadlé dřevěné truhličce mezi spoustou nepořádku objevili i tuto láhev. Buď tady už někdy někdo pálil, nebo měl alespoň rád slivovici. Po takovém objevu už nešlo vzít rozhodnutí o vybudování pálenice zpátky. A máme tak i malý příběh.

Když byl prostor prázdný, nejdříve se rozebrala cihlová podlaha, otloukla se omítka a důkladně se vyčistily spáry mezi pískovci. Potom se vyspravil strop a vybetonovala nová podlaha. Teprve potom přišla ke slovu pemrlice - kladívko podobné paličce na naklepávání řízků, kterým se ručně centimetr po centimetru postupně oklepaly všechny pískovce. Tím se obnovila krása místního pískovce, jeho struktura a kresba. Jako poslední z této etapy přišlo ke slovu spárování.

Mezitím jsme přivezli z jihu Moravy technologii (už několik let používanou), umístili ji, aby příliš nepřekážela a začala stavba zdí. Na ty jsme použili cihly ze spodní vrstvy rozebrané podlahy.

Potřebná pauza na obnovení sil a zároveň na promýšlení dalších kroků. Řada nápadů vznikla právě takhle.

Cihly byly pěkně zachovalé, stavěli jsme už s úmyslem, že je přiznáme. Museli jsme ovšem být při všech činnostech velmi pečliví, průběh prací byl totiž pod neustálým stavebním dozorem.

Než se parta šikovných kominíků pustila do stavby nového komína, musela se ještě udělat nová dlažba, obklady, okna, dvoje dveře, zavést vodu, zavést elektřinu, sestavit technologii, vyřídit razítka... . Však to dobře zná každý, kdo někdy něco stavěl, nebo alespoň viděl "Na samotě u lesa".

Potom přišla slavnostní chvíle, když mistr kominický poprvé nachystal třísky a zapálil oheň.

Z komína tak poprvé vystoupal bílý kouř, který nám potvrzoval, že odteď už máme funkční pálenici. A odlesky slunce z jeho vyleštěného a netknutého povrchu tuto informaci sdělovaly i ostatním.

Takové události se u nás tradičně slaví, jinak tomu nebylo ani tentokrát. Z komína voněl kouř, z elektrického grilu různé dobroty, pojedlo se, popilo a všichni už mysleli na to, jaké to bude, až se pálenice rozjede na ostro.