Na pálení jsou v podstatě vhodné všechny odrůdy, které trh nabízí, kromě těch raných. Pro svůj vysoký výnos jsou oblíbené především durancie. Jestli ale ještě máte na svojí zahradě původní odrůdu švestky domácí, máte vyhráno, ta nemá konkurenci. I když i tato odrůda v poslední době dozrává už v polovině srpna místo druhé poloviny září, a to plody ještě nejsou správně vyzrálé a chutné.

Jablka a hrušky, které zahrádkářům přebývají především u nás, na našich zahradách, jsou často opomíjeny. Svou vinu na nedocenění jablečných pálenek u nás nese především to, že jsou často vyráběny z nahnilých či nedostatečně vyzrálých jablek. Tím, že si sami ohlídáte, co do svého sudu naložíte, stejně tak i proces pálení, získáte výsledek vynikající chuti i vůně. Překvapivě dobrá jablkovice je i z raných jablek.

Výborná pálenka je z vyzrálých hrušek, je ceněna především v Rakousku, Švýcarsku a dalších zemích. Pokud máte trpělivost a necháte svojí hruškovici alespoň rok na dozrání, budete mít pálenku, kterou mnozí stavějí jednoznačně na nejvyšší posty svého uznání.

V našem regionu rostou i kdoule, poměrně neznámý a nevyužívaný druh ovoce, jehož vypálením vzniká destilát už skutečně pro fajnšmekry.

Výborné jsou i třešně (oblíbené v Itálii), o višních ani nemluvě, pálenka z nich je vynikající.

Špendlíky, které se nabízejí na mnohých zahradách u plotů nebo kolem cest svými bohatě obsypanými větvemi, až tolik kvalitní pálenku nedávají. Je neutrální chuti, zato ale velmi vhodná pro přípravu domácích ovocných likérů.

Další ovoce, jako jsou meruňky, nebo hroznové víno, dává pálenku také velmi hodnotnou a oblíbenou, v naší oblasti ale neroste, proto se mu blíže nevěnujeme.